5. února 2019 –– architektura –– Ondřej Krynek
Ve Zlíně byl znovuotevřen zkonstruovaný Památník Tomáše Bati, který byl poprvé otevřen v roce 1933 po smrti Tomáše Bati při leteckém neštěstí. Unikátně řešený památník byl v minulosti koncertním sálem, galerií i domem umění. Funkcionalistická stavba se skleněnou fasádou od Františka Lydie Gahury je symbolem a slouží k zamyšlení návštěvníků.
„Památník Tomáše Bati je architektonickou ikonou, která svým významem výrazně překračuje hranice České republiky. Byl vytvořen ve zcela ojedinělých historických souvislostech prudkého rozvoje moderního Zlína jako výrobně-sociálně-kulturně-civilizačního fenoménu. Památník pomyslně završil urbanistickou strukturu města budovanou Tomášem Baťou a F. L. Gahurou od poloviny 20. let. Památník však vznikl jako záznam události do značné míry protikladné ke zlínské dynamice: náhlé úmrtí Tomáše Bati při letecké havárii znamenalo okamžik zastavení a silné emoce, kterou František Lýdie Gahura promítl do konceptu této mimořádné stavby. Ta je současně manifestem moderní architektury i rozpracováním nadčasových kompozičních vztahů architektury klasické,“ uvádí spoluautor studie obnovy památníku Petr Všetečka.
„Architektonickou ikonou je památník i přes to, že je dnes znám především z dobových fotografií, neboť přestavba z 50. let zcela popřela principy, z nichž Gahurova krystalická architektura vyrostla. Na památník se při úvahách o jeho obnově nahlíželo v souvislostech evropských a celosvětových, podobně jako na brněnskou vilu Tugendhat, pražskou vilu Müller nebo některé mimořádné sakrální objekty. Jde o stavby, jejichž poselstvím a smyslem další existence je jedinečné ustrojení prostoru, které si zaslouží pietní očištění a předvedení,“ dodává.
Čtěte další články na téma památník a Zlín
Foto: Libor Stavjaník, Jana Válková a Jitka Ressová
Zdroj: Magistrát města Zlína
