8. května 2024 –– architektura –– Ondřej Krynek
Tým budoucích architektů navrhl a ručně postavil pavilon ve Vimperku. Věnován je podnikateli Johannu Steinbrenerovi, který ve své době ve městě vybudoval významné tiskařské impérium. Město domy po podnikateli odkoupilo a studenti prvního ročníku v areálu vytvořili pavilon s posezením i vyhlídkou. Postaven je jen ze dřeva.
„Johann Steinbrener byl pro město Vimperk tím, kým byl pro Zlín o generaci mladší Tomáš Baťa. Postupně vybudoval tiskařské impérium, které minimálně ve střední Evropě nemělo obdoby. Svou knižní produkci distribuoval prakticky do celého světa. Krom samotného knihtisku provozoval veškerou potřebnou přidruženou výrobu a svou budovatelskou aktivitou se významně podepsal na fyzické podobě města. Jako sociálně smýšlející průmyslník se staral nejen o své zaměstnance (bydlení), ale systematickou charitativní činností také o chudé, kterým poskytoval stravu (polévková nadace) či zdravotní péči. V roce 1945 byla rodina vyhnána, podnik znárodněn a největší rodák byl režimem zavržen. Tak jako každý baťa. Kapitalisty, jejichž zaměstnanci se měli dobře, komunisté nenáviděli ze všech nejvíce,“ uvádí k biografii podnikatele vedoucí ateliéru Josef Čančík a Sebastian Sticzay. Město chce zakoupené domy proměnit na komunitní centrum a první vlaštovkou je pavilon.
„Vzniklo zadání pro studenty ateliéru prvního ročníku, jehož ústředním zájmem byla práce s prostorem: komponování prostoru v prostoru. Dvůr či zahrada za budovou radnice je totiž jasně vymezeným hřištěm. Pomyslným kvádrem ohraničeným ze čtyř stran do různých výšek zemí a zdmi (domy). Zbývající dvě strany jsou naopak do prostoru otevřené. Jednak vzhůru k nebesům, jednak, na opačném konci proti radnici hranou vyzdviženou skálou a hradební zdí, směrem k protilehlým zeleným svahům údolí. Vzniklo komplexní zadání, které se potýkalo se všemi aspekty architektonického činu: konkrétním funkčním programem, konceptuálním a výtvarným obsahem, prostorem i konstrukcí. A nechyběl ani smysl úsilí, neb před studenty byla vidina možné realizace vybraného návrhu, bude-li pro vedení města přesvědčivý. A studenti prokázali, že ač zelenáči jsou schopni komplexní vrstevnaté zadání uchopit,“ dodávají architekti k zadání.
Výsledkem studentského snažení bylo pět různých návrhů. Realizován byl pavilon s délkou 10,5 metru, šířkou tři metry a výškou čtyři metry. Uvnitř pavilonu je chodba, která nemá konec. Pokud vystoupáte po rampě, se sklonem jako má svah protějšího kopce, na vrchol pavilonu, naskytne se vám rozhled do krajiny. Pavilon bude impulsem pro rozvoj radničního dvora. Právě v těchto místech by měl v budoucnosti stát budoucí kulturně-společenský dům města. Pavilon vlastníma rukama postavili studenti Danil Bagrov, Dominika Dardová, Adam Doksanský, Jindřich Osolsobě, Vojtěch Prockert, Kamil Renčo, Veronika Syslová, Aněžka Tvrzová a Eliška Vrbová.
Čtěte související článek na DesignMag.cz
V lesích nedaleko Pece pod Sněžkou postavili studenti ČVUT jednoduchou lávku Áčko
Čtěte další články na téma pavilon a ČVUT
Foto a zdroj: FA ČVUT
