15. července 2024 –– architektura –– Ondřej Krynek

Na okraji Plzně vznikl v 70. letech minulého století soubor rodinných domů, který se i přes socialistické zřízení u nás inspiroval skandinávskými domy. Jeden takový objekt s velkým atriem se nyní dočkal rekonstrukce a proměnil se z nevzhledné hmoty na bílý minimalistický objekt otevřený velkými okny do zeleně a hřejivým interiérem plným světla.

„Jejich zalíbení v moderní architekturu, Miese van den Rohe a genius loci Vily Tugendhat, kterou společně v Brně několikrát navštívili, chtěli přenést do svého nového domova. Hlavním cílem rekonstrukce bylo dům a jeho vnitřní prostory co nejvíce otevřít směrem do atria, venkovního prostoru 8 x 10 m a přivést do interiéru přirozené světlo, jehož měnící se intenzita bude umocňovat život v domě. V rámci dispozičních úprav, zahrnujících hlavně propojení obytného prostoru s jídelnou a kuchyní, zvětšení koupelny, vytvoření dvou samostatných dětských pokojů a pracovny, vzniklo komfortní bydlení pro čtyřčlennou rodinu,“ uvádí autoři Jan A. Řezáč a Eva Řezáčová z ateliéru Modulora.

„Okenní otvory orientované do atria byly zbaveny parapetů, v hlavním obytném prostoru vznikl vybouráním pilíře velký okenní otvor šířky 6 metrů s posuvným křídlem pro maximální propojení interiéru s exteriérem. Na obytný prostor navazuje venkovní pobytová terasa, nad kterou levituje ocelová pergola s textilním baldachýnem pro zastínění ve slunných letních dnech. Ta je již součástí atria, další ‚obytné místnosti‘ v domě. Exteriér i interiér sjednocuje neutrální bílá barva. Doplňuje ji bezespárá polyuretanová stěrka ve světle béžovém odstínu propojující všechny obytné místnosti v domě, přírodní kámen travertin použitý jako obklad u krbu, v koupelně, na wc a dubová dýha na nábytku vyrobeném na míru,“ dodávají.

Proměna domu je až neuvěřitelná a jistě velmi nákladná. na projektu je příjemná jeho jednolitost a to kompletně bílá v exteriéru a skandinávská hřejivá v interiéru. V exteriéru chybí sice více vzrostlé zeleně, ale ta buď časem doroste nebo je možné ji doplnit. V interiéru, který dubovou dýhou opravdu jen září by slušel hřejivější kusový nábytek. Křesla od Halabaly i ohýbané židle od Tonu jsou sice pokladem, ale solitérů je zde příliš. Jinak je škoda, že se projekt nedostal do finále České ceny za architekturu, kam byl přihlášen.

Čtěte další články na téma bydlenírekonstrukce

Foto: Peter Fabo
Zdroj: Modulora