26. dubna 2010 –– architektura –– Zdeněk Robin Scholze
Doslova symbolikou nabitý pavilon se představí na mezinárodní výstavě Expo 2010 v Šanghaji pod hlavičkou Japonského císařství. Země vycházejícího slunce stvořila vizuálně organickou stavbu překypující tisíciletou tradicí ostrovní kultury. Mottem Japonska se stala fráze Smile to Smile, která dokáže, že pozitivně působit lze na návštěvníka v každém věku.
Japonský pavilon získal díky své podobě přezdívku Fialový ostrov bource morušového. Exteriér evokuje schránku housenky motýla využívanou pro tvorbu hedvábí. Hedvábné vlákno symbolizuje spojení mezi čínskou pořádající kulturou a japonskou vystavující kulturou a také fialový nádech vnější fasády spojuje obě kultury, jelikož daná barevnost představuje znak elegance a souhru červené (barva Slunce a života) a modré (symbol vody) barvy.
Motiv hedvábí je v Japonsku velmi populární pro vyjádření nesmrtelnosti a stejně jako se housenka přemění v motýla i hedvábí je symbolem znovuzrození do vyšší a noblesnější formy života. Vedle symboličnosti je pro Japonce také velmi tradiční přístup k životu v harmonii s environmentálním prostředím. Život na rozmanitých ostrovech neustále konfrontovanými živly přírody napomohl vytvořit pavilon, který si z přírody bere mnohé a snaží se využívat každý její aspekt.
Na stavbu byly použity odlehčené materiály a plovoucí konstrukce bez pilířů schopná odolat zemětřesení. Energii ze slunečního záření zpracovávají fotovoltaické články v podobě listů ze stromů, osvětlení zajišťují úsporné a všestranně využitelné LED a EL technologie. Svou úlohu v pavilonu sehrávají i vodní mlýny. Nejvýraznější prvky celé stavby tvoří vertikální díry, eko-trubice, které napomáhají lepšímu pronikání do 24 metrů vysoké stavby se třemi nadzemními podlažími, recyklují dešťovou vodu a umožňují cirkulaci klimatizačního chladného vzduchu.
Přes 8 000 metrů čtverečních plochy včetně polozavřených prostor nabídne pohled na japonskou kulturu ve třech zónách. První zóna zpřístupní kulturní vývoj země v sedmém a osmém století během dynastie Tang. Druhá zóna poskytne podívanou na japonské soužití s přírodou během čtyř ročních období a pokusí se dokázat nespoutanou dynamiku proměn japonských měst. Návštěvníci poznají nejnovější technologie řešící globální problémy životního prostředí včetně městečka s nulovými emisemi.
Třetí zóna si pohraje se smysly přítomných pomocí futuristických technologií, video projekcí, obřích promítacích pláten, robotiky a jiných zařízení veřejně dosud nepředstavených. Na své si přijdou i milovníci tradičního umění a o dřevěné divadlo nebude ochuzen nikdo. Japonské císařství má pro každého opravdu co nabídnout.
Foto a zdroj: Japan Pavilion
