6. prosince 2010 –– architektura –– Václav Cimbál
Na pražském Jižním Městě má nad stanicí metra Háje do roku 2015 vyrůst nové obchodně-administrativní centrum, jehož součástí bude nejvyšší mrakodrap v České republice. Otázkou je, zda se jedná o čin, který vytvoří z této lokality plnohodnotné místní centrum anebo pouze o další developerský projekt orientovaný na rychlý zisk.
Jižní město začalo vznikat tak říkajíc na zelené louce v 70. letech 20. století. Podle původních projektů architektů Jiřího Lasovského a Jana Krásného vypracovaných koncem 60. let zde mělo být vybudováno plnohodnotné město nabízející bydlení, práci, obchody, služby či rekreační vyžití 80 tisícům obyvatel. Kombinace způsobu řízení výstavby, technologických omezení, politických zásahů, ale také lpění na stále živé doktríně funkčního dělení měst však přinesla naprosto odlišný výsledek.
Namísto živého města bylo vybudováno monofunkční sídliště, které se každým dnem ráno vylidňuje a večer opět zaplňuje obyvateli putujícími za prací do jiných pražských částí. V době osídlování sídliště bylo toto dění ještě výraznější než dnes, neboť skladba nově příchozích obyvatel byla věkově i sociálně značně uniformní. V průběhu času však došlo stěhováním, výměnou generací a dalšími procesy k přiblížení skladby obyvatelstva celopražskému průměru. Postupně tak vznikla početná a rozrůzněná část obyvatelstva, která se již každodenního putování za prací účastnit nemusí.
Z původně navrhované komplexní nabídky služeb byly realizovány pouze nejnutnější obchody a mateřské a základní školy. Abychom však sídliště jenom nezatracovali, je třeba vyzvednou některé aspekty urbanistického řešení, jako je velké množství volných ploch pro rekreaci obyvatelstva a řešení dopravní obslužnosti, které je na vysoké úrovni tak jako na většině sídlišť pocházejících z období vzniku Jižního Města. Negativní je pak uniformita staveb a příliš velké měřítko všech prostor sídliště.
Řadu z těchto charakteristik si Jižní Město zachovalo dodnes a není proto pochyb o nezbytnosti zásahů vedoucích ke změně jeho charakteru. Je však otázkou, zda je tím pravým řešením kumulace funkcí do jednoho centra, kterým se má stát Porto Háje, v jehož projektu se počítá s obchodním centrem nabízejícím 42 500 metrů čtverečních obchodních ploch, 65 500 tisíci metry čtverečními kancelářských ploch ve dvou k němu přilehlých budovách a obytným domem. Vzhledem k charakteru problémů, kterým Jižní Město čelí se však jako jiná a snad i smysluplnější alternativa jeví dobudování potřebné infrastruktury v ploše celého sídliště.
Problémem je také nesouhlas s výstavbou ze strany části obyvatel městské čtvrti a fakt, že navrhovaná 120 metrová budova o 31 podlažích značně přesahuje 80 metrový limit přijatý magistrátem pro nové výškové budovy, který má ochránit panorama města.
Foto a zdroj: Porto Háje
