3. února 2011 –– architektura –– Václav Cimbál
Litomyšl se na přelomu 20. a 21. století stala díky svému osvícenému vedení Mekkou české moderní architektury. Že chce v této roli pokračovat, dalo město najevo na podzim roku 2010, kdy byl dokončen a otevřen nový kostel Církve bratrské. Nevšedně pojatá duchovní stavba je dílem ateliéru Fránek Architects.
V krátké době byly dokončeny a věřícím předány dva kostely Církve bratrské od Zdeňka Fránka. V obou případech se ukazuje, že se jedná o velmi přínosnou spolupráci, v níž se setkaly a do nového rozměru vyrostly protestantská tradice prosté, bezozdobné architektury a Fránkovo tvůrčí krédo, které vyjadřuje slovy: „Jsem přesvědčen, že architektura musí řešit otázku lidské dimenze, že se obejde bez sochařiny, bez designu. Musí být pravdivá, to je nejdůležitější vlastnost každé dobré stavby. Pravdivou stavbou myslím tu, která nepředstírá něco, čím není. Naopak je z ní přímo čitelná nějaká idea“.
Soustava nakloněných rovin tvořících střechu a současně siluetu nové modlitebny v Litomyšli je vyjádřením slov Žalmu 57, 11 „Bože tvé milosrdenství až k nebi sahá, až do mraků tvoje věrnost“. Zdeněk Fránek tak zůstal věrný svému stylu práce, který charakterizuje slovy: „Jako důležité vidím rozpracování určitého tématu (motivu) do hloubky tak, aby vzniklo něco zcela nového…Donekonečna opracovávám formu, skládám ji. Dobré na tom je, že zdroj inspirace je neomezený. Není tudíž pravda, jak se říká, že už vše bylo vymyšleno, ani to, že v jistém smyslu vývoj neexistuje“.
Stavba ze severovýchodního pohledu připomíná novou operu v Oslu a stejně jako ona vybízí k cestě vzhůru. V Litomyšli však střecha není přístupná a tak se musíme spokojit s klouzáním pohledem po stavbě ztrácející s přibývající výškou něco ze své hmoty. A právě postupná ztráta materiálnosti či postupná éterizace stavby vyjadřuje onen duchovnější smysl cesty vzhůru, cesty k Bohu. Motiv putování je přítomen i při pohledu z jihu, kdy stavba navozuje dojem cesty směřující k dáli stojícímu kříži.
Postupné ubývání hmoty vyjadřuje i vnitřní program stavby. První, nejobjemnější nadzemní podlaží totiž obsahuje velký sál, vstupní foyer a šatnu. Vedle nich zde ještě naleznete sklad, pracovnu a tři klubovny. To vše je určeno nejenom potřebám církve, ale i pro další kulturní a společenské aktivity. V druhém nadzemním podlaží je pak umístěn byt a technické zázemí stavby.
Nová modlitebna je postavena na jednom z nejrušnějších míst Litomyšle, u rychlostní komunikace číslo 35. Stavba je do travnatého pozemku částečně zahloubena. Konstrukci základů novostavby tvoří plošné – základové pasy z armovaného betonu a prostého betonu. Nosná konstrukce objektu je tvořena kombinovaným systémem – železobetonovou konstrukcí svislých obvodových zdí a střešních desek z pohledového betonu. Příčky a vnitřní konstrukce jsou vyzděné z pórobetonových tvárnic. Interiérové povrchy stěn tvoří kombinace omítky a dřeva.
Čtěte samostatný článek Černošice mají novou modlitebnu Církve bratrské
Foto: Karel Poneš, Lukáš Žentel a Zdeněk Fránek
Zdroj: Zdeněk Fránek
