17. července 2011 –– architektura –– Ondřej Krynek
MVRDV je světoznámá nizozemská architektonická kancelář svým netradičním přístupem k architektuře. V jejich nemalém týmu je zastoupen i český architekt Juráš Lasovský, který v exkluzivním rozhovoru pro DesignMagazin.cz přibližuje dění ve studiu, poslední vítězný projekt prvního organicky tvarovaného Muzea komiksu v Číně i připravovaný experimentální obytný projekt Vertical Village pro Tchaj-pej.
I když pochází Juráš Lasovský z Prahy a vystudoval architekturu na liberecké univerzitě, jeho působištěm je momentálně nizozemský Rotterdam, kde má centrálu studio MVRDV. Architektonicky-urbanistická kancelář vzniklá v roce 1991 dostala jméno po třech zakladatelích Winy Maas, Jacob van Rijs a Nathalie de Vries. Lasovský se před působením v MVRDV zabýval nejen architekturou od rodinných domů přes sportovní centra až po galerie, ale i urbanismem oblastí jako Strahov či Smíchov nebo designem pítka nebo lavičky.
Jak se může mladý český architekt dostat k práci pro tak známou kancelář jako je MVRDV?
Před nástupem do MVRDV jsem byl na studijní stáži v Belgii. S blížícím se koncem stáže jsem si uvědomoval, že se mi ještě nechce zpět domů. Dal jsem si do kupy web s portfoliem a začal ho rozesílat do architektonických kanceláří v Belgii a v Holandsku. Měl jsem štěstí, MVRDV dostává každý den desítky žádostí o práci z celého světa. Byl jsem vedle, když mi odepsali, že se na mě těší v únoru v Rotterdamu.
Můžete nám nějak přiblížit projekty, kterými jste se prezentoval a nakonec tedy uspěl?
Myslím si, že jsem uspěl s celkovou prezentací svých projektů na mém webu, kde je vidět vývoj prací ze školy ale i mimo ni. Je to asi jedna z nejlepších cest, jak ukázat svoji práci uceleně a přehledně. Až později jsem se dozvěděl, že se líbily projekty jako je revitalizace Smíchovského nádraží v Praze a také design pítka pro Jedličkův ústav. Právě navrhování malých designů, takzvaných aktivátorů veřejného prostoru, byl můj první úkol v MVRDV, který měl zpříjemnit prostředí jednoho z Rotterdamských kanálů.
MVRDV je zdá se obrovská kancelář, kolik lidí zde pracuje, v kolika skupinách, jaká je hierarchie a zastoupení profesí ve studiu?
Kancelář sídlí v bývalé tovární hale na okraji centra města. Pamatuji si svůj první dojem, když jsem poprvé vstoupil do kanceláře: “Páni, hotová fabrika na architekturu!“. Ve dvou velkých místnostech nás pracuje kolem šedesáti. Většinou se pracuje v pětičlenných mezinárodních týmech. Každý tým má svého vedoucího projektu a projektového manažera, který se stará o celkový chod skupiny. Vše je soustředěno na vymýšlení konceptů a řešení architektonických soutěží. Byl jsem překvapený, že nikde nevidím práci na prováděcích projektech. Ty jsou realizovány pomocí takzvaných co-architektů, neboli týmech lokálních architektů a stavařů. Poslední slovo v kanceláři mají samozřejmě Winy Maas, Nathalie de Vries a Jacob van Rijs.
Jak vypadá běžný pracovní den v MVRDV? Jaké je v MVRDV pracovní prostředí? Podle množství soutěžních a realizovaných projektů to vypadá na neustálý stres.
Pracovní den je docela nabitý. Začínáme v devět hodin. Dopoledne máme většinou krátkou poradu, na které se řeší co, kdo a jak bude dělat v ten den. V poledne máme v kanceláři společný oběd, který je často doprovázený prezentacemi od různých dodavatelských firem. Je to také příjemná událost, kde máte možnost si odpočinout „od tahání čar“ a popovídat si. Na konci pracovního dne se zpravidla scházíme se šéfy ke konzultacím, které jsou neformální a každý může prezentovat svůj názor. Výsledkem jsou pak zajímavé diskuse a nápady. Pracovní den končí zpravidla kolem sedmé hodiny. To neplatí v době dokončování projektu zejména soutěží, kdy se pracuje o víkendech a je běžné pracovat až 100 hodin za týden. V těchto případech se projevuje stres a únava, která se ale v sehraném kolektivu dá zvládnout.
Na čem všem jste pro MVRDV pracoval?
Pracoval jsem na vyzvané soutěži do Číny. Šlo o Muzeum komiksu do města Hangzhou. Bylo to úžasné zadání se spoustou legrace a bláznivými nápady, které nás ale vždy posunovaly dopředu. Na koncept komiksových „speech bubbles“ se přišlo až nečekaně rychle. O to horší bylo nalezení celkové kompozice, vymýšlení interiérů a hledání vhodné fasády a konstrukce. Jde v zásadě o první organickou studii z dílny MVRDV. Bubliny obrovských rozměrů mají fantastické vnitřní prostory. Pomocí spirál procházíte bublinu po bublině a objevujete sbírky čínského i světového komiksu. Bylo pro mě velkou zkušeností si projít celou fází přípravy tohoto projektu. Měl jsem nějaké zkušenosti s prací v mezinárodních týmech a tohle bylo něco nového. Na projektu jsem začínali tři, ale v posledních dnech před termínem se naše skupina ztrojnásobila.
Na jakém projektu pro MVRDV právě pracujete?
Pracuji na projektu, který se jmenuje Vertical Village. Jak už samotný název napovídá, jedná se o vesnici nastojato. Tato vesnice je součástí města, ale snaží se zachovat kvalitu bydlení na vesnici. Jde vlastně o takový výzkumný urbanistický projekt zaměřený na hustotou osídlení a kvalitu života v přeplněných asijských městech. Výsledkem by pak měla být struktura, která bude opakem všudypřítomných monotónních městských bloků. Na projektu se stále pracuje a proto nemůžu prozradit více podrobností. První představení bude letos na podzim výstavou v Tchaj-pej. Tento projekt je vyvíjen ve spolupráci s takzvanými T?F neboli The Why Factory, výzkumným institutem univerzity v Delftu. Je to zajímavé spojení školy a kanceláře, kde společným fenoménem je Winy Mass.
Zbývá Vám čas i na vlastní tvorbu?
Práce v kanceláři je relativně náročná a čeká se od vás nasazení a časová flexibilita zvláště při práci na soutěžích. Na vlastní projekty mi tak většinou nezbývá čas a ani síla. Pamatuji se, že první dva měsíce jsem žil vlastně jenom v kanceláři. Teprve až po odevzdání muzea jsem začal pomalu poznávat Rotterdam. Současný projekt není tolik časové náročný a proto se můžu více věnovat sportům a výletům po Holandsku.
MVRDV je svou architekturou jedno z těch výstředních studií, myslíte, že zadavatelé začnou více dbát na vizuální stránku architektury a opustí tu fádní šedou?
MVRDV má velkou chuť zkoušet a vymýšlet nové věci. To mi přišlo vždy sympatické. Samozřejmě vše hodně závisí na klientovi, který prosazuje svoji představu o projektu, ale zároveň by se měl nechat ovlivnit i architektem. Z tohoto dialogu pak často vznikají zajímavé nápady, které v kombinaci s dobře zvolenými materiály a barvami přinášejí nevšední architekturu.
Jakou vidíte úlohu architektury v budoucnu? Co a jak se bude stavět v roce 2100?
Je těžké cokoliv předpovídat, ale podle mého názoru bude úloha architektury a zejména urbanismu nadále velice důležitá. Myslím si, že se architektura bude více přibližovat uživatelům, tedy lidem. Je možné, že třeba pomocí počítačových programů si budete moci sami jednoduše navrhnout váš vysněný dům nebo celou vesnici či město. Architekti pak možná budou jakýmisi vývojáři softwaru, kteří vaši fantazii budou krotit a nebo naopak podněcovat skrze rady, vyskakující na obrazovce počítače při modelování vašeho domu. To může být i zajímavou interaktivní hrou, která přinese větší zájem o architekturu.
Je smutné, že dnešní architektura lidi většinou moc neuspokojuje. Baví nás vybírat si auto, elektroniku a jsme schopni strávit hledáním a porovnáváním spoustu času. Při navrhováním domu bychom se měli chovat podobně a strávit co nejvíce času hledáním vhodné varianty. Auto a elektronika brzo zestárnou, ale v domě budeme žít několik desítek let nebo celý život.
Jaké jsou Vaše nejoblíbenější stavby světa? Kterou stavbu by měli čtenáři navštívit?
Poslední dobou vzniká spousta zajímavé architektury a architektonických konceptů a to nejenom od velkých kanceláří jako je MVRDV. Líbí se mi například univerzitní knihovna od japonského architekta Sou Fujimota, která je vlastně labyrintem a stěny tvoří police pro knihy. Další hezký nápad je od Level Architects, kteří v rodinném domě místo schodů navrhli skluzavky. Za návštěvu stojí kaple ve Wachendorf od švýcarského architekta Petera Zumthora, který má cit v zasazování svých staveb do krajiny.
Čtěte samostatný článek Čína postaví z bublin Muzeum komiksu a animace
Čtěte všechny články na téma MVRDV
Foto a zdroj: MVRDV a Juráš Lasovský
