24. září 2012 –– architektura –– Michaela Kubinová
Mezi rušnou dálnicí a obytnou čtvrtí v izraelském Bat-Yamu na pobřeží Středozemního moře vznikl malý kousek alternativního veřejného prostoru. Realizace, jež na několika místech připomíná proděravěnou drapérii, nabízí obyvatelům přilehlých bytových domů hned několik možností, jak strávit volný čas o samotě nebo ve společnosti svých blízkých.
Mezi různými funkčními zónami v rámci města často vznikají prostory s velmi špatnými podmínkami pro většinu lidských aktivit. Jedná se o oblasti se zvýšeným hlukem, prašností či jiným problémem. Izraelské architektonické studio ALarch se na tyto neutěšené prostory přímo zaměřuje a přetváří je tak, aby vyhovovaly každodenním veřejným aktivitám a přispěly k dnes tolik diskutované regeneraci měst.
Ve městě s největší hustotou osídlení v Izraeli byl definován nový typologický druh veřejného prostoru. Zkoumá hranici mezi soukromým a veřejným v městské krajině a téměř ji stírá. Jedno místo nabízí zákoutí pro jednotlivce, páry, velké skupiny a nepřeberné množství aktivit od čtení knížek po táboráky. Tato skutečnost automaticky přitahuje široké spektrum obyvatel rozdílného věku i zájmů.
Obrovským problémem z hlediska estetického i psychologického se zdála být betonová zeď, sloužící jako protihluková bariéra. Přehozením bílé látky přes masivní stěnu architekti dokonale odstínili hlučnou dálnici, prostor částečně uzavřeli i pohledům směřujícím od bytových domů a z místa, kterému se lidé dříve vyhýbali, se stal vyhledávaný a hojně navštěvovaný prostor.
Plocha je tvořena skutečnou tkaninou s velmi výraznou strukturou, proto se může rovněž stát horolezeckou stěnou i bezpečnou zónou pro případné pády. Na sedmi místech je látka přerušena nejrůznějšími výklenky obloženými dřevem a vytvářejícími již zmíněná privátní zákoutí v jinak zcela otevřeném parku. Všechny otvory v tkanině jsou inspirovány stavbou lidského těla, aby čas v nich strávený byl co nejpohodlnější.
Čtěte všechny články na téma Izrael
Foto a zdroj: ALarch
