22. srpna 2013 –– architektura –– Nela Haraštová
Postavit budovu určenou pro mrazivé a drsné podmínky jaké najdeme jen na Antarktidě, není vůbec lehké. Už jen kvůli tomu můžeme obdivovat architekty ze studia BOF Architekten, kterým se povedlo vybudovat indickou výzkumnou stanici Bharati. Stanice o rozloze přibližně 2000 metrů čtverečních s 50 obyvateli a několika tučňáky nyní funguje jako malé městečko.
Výzkumná stanice byla umístěna na Larsemann Hills na východním pobřeží Antarktidy. Skupina architektů se rozhodla zabalit masivní stavbou do speciální hliníkové „kůže“, která vydrží nárazy silného větru, teploty nižší než -40 stupňů Celsia, husté vánice, sníh a nevyzpytatelné tepelné a mechanické zatížení celé konstrukce.
Celá výzkumná stanice cestovala přes 5 000 kilometrů ze vzdáleného Německa, kde byla vyrobena, až na Antarktidu. Tak dlouhý transport umožnila vlastnost, se kterou designeři hned od začátku počítali. Celá budova i její jednotlivé buňky jsou lehce smontovatelné i demontovatelné a tedy velmi snadné a skladné pro tak dlouhý převoz. K sestavení celé stanice bylo použito celkem 134 kontejnerů dovezených lodí a vysazené helikoptérou.
Konstrukce Bharati je většinou zvýšena a postavena na ocelových sloupech, aby se minimalizoval dopad závějí. Základy se skládají z celkem 83 pilířů GEWI (injektované piloty), které byly umístěny do nehostinného skalnatého podloží. Budova je vyztužena na přední straně diagonálními sloupy umístěnými do tvaru Y a robustními železobetonovými sloupy na zadní straně budovy.
V interiéru byl kladen důraz na vnitřní podmínky, ve kterých budou meteorologové, klimatologové a astrofyzici trávit měsíce a také na to, aby budova byla schopna dát těmto vědcům pevný základ, neomezovat je v činnosti i přes extrémní okolní podmínky. Proto byla celá plocha rozdělena do jednotlivých buněk, které údržbu usnadňují. Jako výsledek vzešel hliníkový kontejner, který z přední strany zachovává vizuální spojení s bílou krajinou a je tvořen prosklenou stěnou s velkými okny. Hliník a sklo posloužily také při stavbě vysokých izolačních panelů, které mají odizolovat a uchovávat potřebné teplo uvnitř celého komplexu.
Stanice byla navržena pro minimální provozní dobu 25 let. Hlavním jejím účelem bylo umožnit vědcům pracovat ve snesitelných podmínkách, nenarušovat divokou a ledovou přírodu ale zároveň inovovat a posunout hranice možností zase kus dál.
Čtěte všechny články na téma architektura
Foto a zdroj: BOF Architekten
