2. března 2009 –– architektura –– Kamil Valášek
Koncem ledna byly představeny dvě pozoruhodné koncepce plovoucích galerií. Jedna se ukázala světu na soutěži v Londýně, druhá jako diplomová práce v Rakousku. Ač společný námět výsledky jsou zcela odlišné. Ne ve funkci ale v pojetí a chápání prostoru, hmoty. Podívejte se, jak svébytně a odlišně lze chápat galerii na vodě.
První návrh, který se představil v Londýně je od skupiny brazilských architektů, kterou reprezentovali zejména Victor Paixao a Miguel Felipe Muralha. Hlavní město Velké Británie vyhlásilo s agenturou Arquitectum soutěž, ve které chtělo po účastnících aby, nejen pro londýnskou Temži, navrhli galerii na vodě.
Jedním z kritérií bylo i to aby galerie byly schopné dopravovat se po Temži na různá nábřeží podél Londýna. Koncept brazilské skupiny vyvolal mezi porotou i veřejností nadšené reakce, který podle slov samotných tvůrců, je návrhem, který respektuje prostředí, do kterého by byl umístěn bez zbytečné extravagance.
Jimi pojatá galerie je jednolitým rourovitým kusem, který zastřešuje kvádrovitá skleněná krusta. Interiér není klasický čtyřstěn, ale pásovité elipsovité variace, které slouží jednak jako stěna, jednak jako lavička s výhledem na londýnské okolí a v neposlední řadě jako výstavní, koncertní prostor. Návrh, který by byl více než dostatečně prosycen denním světlem s jeho rozvlněným, plynoucím interiérem působí velmi vzdušným, jemným a smířlivým dojmem.
Jako jeho opak se jeví nekompromisní návrh od absolventa rakouské University of Innsbruck Andrease Hoerla, který koncept plovoucí galerie představil jako svoji diplomovou práci. Flotsam, jak se jeho dílo jmenuje, je zpracován v zcela odlišném duchu. Místo s křivkami pracuje s rovnými lámanými panely, jejichž hrany, konce jsou efektně zkosené a vytváří spletitou energickou masu.
Celý koncept je tvořen spoustou těchto panelů a plátů, které nahrazují-vytváří střechu, vnější plášť, místnosti apod. Často však jsou tvarově stejné prvky skládané nad sebe, a vytvářejí, jako při pohledu z boku, žebrování, které svými otvory pouští světlo do vnitřní části galerie. Vrstvení panelů je tak efektní i efektivní zároveň. To co by mohlo vypadat jen jako hra s materiálem beze smyslu složí jako příčka, přístřešek, lavice, schody, police atd. Interiér má sloužit jako univerzální prostor, pro výstavy i pro architektonická díla studentů i architektonických studií.
Foto a zdroj: Victor Paixao a Arquitectum
