1. října 2016 –– architektura –– Jakub Sochor
Letos uplynulo osmdesát let od zbudování unikátní brněnské synagogy, vystavěné dle zásad funkcionalistické architektury. Objekt, jenž byl postaven ortodoxním spolkem Agudas Achim, náleží k význačným pracím Otto Eislera, jednoho ze spolutvůrců ojedinělého brněnského fenoménu v podobě moderní židovské architektury.
Stavba spočívá v železobetonové konstrukci, jež je vyplněna cihlovým zdivem. Charakteristickým rysem návrhu, určujícím dokonalou vizuální stereometrii celku, je kubický objem skýtající chrámový prostor, který je prosvětlen třicetidílným centrovaným oknem. K této části zleva přiléhá mírně převýšený rizalit s vestibulem.
Chrámový prostor, jehož výměra činí 175 metrů čtverečních, sestává z tradiční kompozice, jíž dominují vyvýšené řečniště a svatostánek, obložený žilkovaným modrým mramorem a krytý bílou sváteční oponou. Výrazným prvkem je rovněž galerie, opatřená subtilním tmavým zábradlím a podpíraná hladkými sloupy. Výše zmíněné okno se promítá také do ztvárnění průčelí směrem do dvora, v němž se nachází modře natřený přístřešek pro svátek Sukot.
Během druhé světové války sloužil objekt jako skladiště. V roce 2013 započala jeho rekonstrukce do původního stavu (dle projektu architekta Petra Bureše), která byla dokončena letos. Akci však netvořily jen stavební úpravy, nýbrž i obnova vybavení nezbytného pro liturgii. Jde především o výše uvedenou oponu, jež kryje schránu na Tóru (Aron ha-kodeš). Tuto liturgickou textilii navrhl významný židovský výtvarník Mark Podwal, přičemž její zhotovení zajistila americká firma Penn and Fletsher.
K liturgickému vybavení nově přibyla Sefer Tora (Psaná Tóra), jež spočívá v pergamenovém svitku opatřeném textem Pěti knih Mojžíšových. Sepsáním svitku, upevněného na dvou dřevěných tyčích a ovinutého povijanem, byl pověřen rabín Moshe Flumenbaum.
Provedené práce byly natolik zásadní, že přiblížily podobu synagogy do stavu, v jakém se nacházela v roce 1936. Tehdy ji postavila stavební firma bratří Eislerů, v jejímž čele stál stavitel Artur Eisler, podle návrhu již zmíněného Otto Eislera. Osobitá realizace nejenže tvoří zajímavou syntézu tradičně komponované synagogy s funkcionalistickým tvaroslovím, ale též představuje pozoruhodnou souhru čistého objemu a prvků seskupených v přísných geometrických vztazích.
Tvarový minimalismus, který je výsledkem takto praktikované architektury, je pak charakteristickým znakem podstatné části Eislerovy tvorby, jejíž rámec zahrnuje převážně nájemní a rodinné domy. Synagoga tedy tvoří architektovo tematické specifikum, nadto poskytuje praktickou – a vpravdě unikátní – ukázku přesahu funkcionalistické estetiky do oblasti synagogální architektury.
Čtěte další články na téma Brno a výročí
Foto: Muzeum města Brna a Židovská obec Brno
