22. října 2016 –– architektura –– Pavel Dvořák
Ostrava má nový vzor pro konverze industriálního dědictví na všeobecně prospěšné stavby s názvem Trojhalí Karolina. Ateliér architekta Josefa Pleskota přestavěl bývalé haly v ostravské čtvrti Karolina a z původní elektrárny se stalo nové multifunkční centrum určené kultuře a sportu. Krása původních budov byla navíc zachována.
Nestává se tak často, aby zde v České republice vznikl projekt, který by mohl být brán jako příklad ideální rekonstrukce v celosvětovém měřítku. Díky souhře několika faktorů se právě z této rekonstrukce může stát vzor. Základním faktorem bylo zapsání části areálu na seznam technického dědictví ČR. Za to patří velký dík památkářům z Územního odborného pracoviště v Ostravě. Dalším faktorem je pak moudrý vlastník, kterému se podařilo sehnat dostatečné finanční zázemí nejen z evropských fondů. Posledním faktorem je pak dobře zvolený architekt. Josef Pleskot a jeho spolupráce s Národním památkovým ústavem zafungovala a vznikl tak od základů dobře vymyšlený projekt.
Jedná se o tři, v těsné blízkosti situované budovy, patřící do původního komplexu Dolu Karolina založeného roku 1843 podnikatelem Salomem Mayerem Rothschildem. Uhlí se zde využívalo pro výrobu koksu pro sousedící vysoké pece. Koks se zde vyráběl až do roku 1985. Koncem 80. let se podstatná část komplexu zbourala i přes odpor památkářů. Zbyla jen původní elektrárna, naštěstí zapsána jako kulturní památka těsně po revoluci a hned vedle ní dvě zcela identické haly elektrocentrály.
Klasická budova elektrárny z roku 1905 je skutečnou perlou industriální éry. Zdobně zděná kombinací bílých a červených cihel a sklobetonových tvárnic působí ve srovnání s dnešní zástavbou spíše jako zámek než hala. Původní vybavení tedy šest motorů poháněných koksárenským plynem se nedochovalo a tak mohl objekt získat zcela nové využití.
Sousedící dvě haly “dvojčata” postavena mezi lety 1905 až 1920, pak patří skutečně mezi to nejlepší co se z industriální éry dochovalo vůbec. Skvostná architektura hal z ocelového skeletu, který je střídavě prosklený či cihelně vyzděný a zastřešený ocelovými příhradovými nosníky působí spíše jako dvojitá katedrála. Původní technické vybavení, tedy plynová dmychadla a plynové motory s alternátory se taktéž nedochovalo.
Architektonické řešení rekonstrukce velmi správně ponechalo halám jejich původní rozlehlost a architekt veškeré potřebné zázemí pro novou kulturně-sportovní funkci prostoru umístil do nově vybudovaného podzemního podlaží. Haly jsou tak využity v plné míře a v plném rozsahu obrovské zastřešené plochy.
Nová funkce komplexu se nehledala snadno, ale rozhodnutí udělat z hal kulturní a sportovní centrum byla správná. Vznikl tak soubor architektury, která je ryze česká, s návazností na místní tradici ovšem s novou velmi potřebnou funkcí, což činí z této rekonstrukce prostě správnou věc. Česká tradice existuje, jen je ji potřeba trochu hledat a hýčkat. Ale doufejme, že právě tento dobrý příklad bude inspirací do budoucna.
Čtěte další články na téma konverze a Ostrava
Foto a zdroj: Trojhalí Karolina
