19. března 2020 –– architektura –– Jakub Sochor
V letošním roce si připomínáme 125 let od narození architekta a urbanisty Bohuslava Fuchse, který se desítkami staveb výrazně podepsal na utváření fenoménu brněnského funkcionalismu. Svou tvorbou však pronikl do celého Československa, jehož stavební kulturu ovlivnil nejen v architektuře, ale i urbanismu.
Ačkoli bývá Bohuslav Fuchs mnohdy spojován výlučně s údobím funkcionalistické architektury, výčet jeho děl skýtá též budovy charakteristické užitím režného zdiva, na nichž je patrný vliv holandizující moderny a Franka Lloyda Wrighta (především stran kompozice hmot a užití výrazných horizontál). V tomto období je řeč především o objektu masné burzy z roku 1924 a obřadní síně ústředního hřbitova v Brně, jejímž zbudováním (roku 1926) proniká do hřbitovního areálu avantgardní architektura, vrcholící o 4 roky později budovou krematoria od architekta Ernsta Wiesnera.
Jednou z osobitých složek výrazového spektra meziválečné avantgardní architektury je nautická symbolika, která pramení jednak z novátorských úvah Le Courbusiera (dům jakožto exaktní „stroj na bydlení“), jednak (v případě Československa) z ambic nového státu, pro nějž byly zaoceánské parníky metaforickým synonymem objevování nových horizontů. Odkazy na tvarosloví lodní architektury se prolínají mnoha objekty – od detailů v podobě trubkového zábradlí, užitého například na chodbách hotelu Avion (1926), až po vřetenovitou modelaci schodiště pavilonu města Brna (1928), který náleží souboru nejstarších pavilonů areálu brněnského výstaviště. Nautické, organicky orientované tendence gradují v realizaci Tesařovy vily, jež byla zbudována v letech 1937 až 1938 a které byla během poslední velké rekonstrukce navrácena původní barevnost.
Fuchsovo tvůrčí zaměření nepokrývalo jen dílčí architekturu staveb, nýbrž i jejich širší urbanistické souvislosti. V roce 1937 byla postavena budova zemského vojenského velitelství, která měla být původně jedním z objektů tzv. akademického náměstí – její konkávní objemové členění proto sugeruje dojem náměstí, které však nebylo uskutečněno. Protější objekt na někdejší zemské vojenské velitelství (dnešní Univerzitu obrany) v tomto ohledu nikterak nenavazuje. Dalším významným, byť nerealizovaným vkladem do oblasti urbanismu je plán Tangenta, který byl založen na průrazu tříkilometrové třídy, jež měla regulovat jižní část centra Brna a hlavní vlakové nádraží odsunout jižně do nově vzniklé čtvrti. Součástí přestavby, která by v případě svého uskutečnění patřila mezi nejvýraznější stavební akce města od dob tzv. brněnské asanace (stržení 238 domů v centru Brna v letech 1896 až 1916), měly být návrhy řady veřejných budov včetně tržnice, radnice či divadla.
Prvenství v rámci žánru či místa zbudování, jakož i tvůrčí dovednosti, přispěly ke kultovnímu charakteru některých Fuchsových děl. Jde o Zemanovu kavárnu, postavenou roku 1926 v parku Koliště, jenž lemuje vnější pás brněnské okružní třídy. Velkorysé proklady objemů a užití rozměrných oken (s možností zapuštění do suterénu) tvoří charakteristické znaky budovy, která je považována za první důsledně funkcionalistickou stavbu v Brně. V roce dokončení kavárny započala rovněž stavba hotelu Avion, vyplňujícího nezvykle úzkou parcelu (8 metrů), na níž byl roku 1928 postaven objekt s provozním rozdělením na hotelovou část a kavárnu.
Reakcí Bohuslava Fuchse na poválečný příklon k brutalismu jsou betonové monolity v brněnském kostele svatého Jakuba, provedené roku 1964. První z nich spočívá v mělké nice, která společně s mramorovým stupněm vymezuje prostor pro křtitelnici, druhý byl zamýšlen jako pylon, jenž kompletuje barokní náhrobek. Monolity, ačkoli byly původně zamýšleny z křemene, posunují estetický horizont pozdně gotického presbytáře a dokládají proměnlivost Fuchsova rukopisu, o níž byla řeč úvodem. Reflexí důležité role typografie v avantgardní kultuře je návrh administrativního domu firmy Alpa (1936), jejíž výrazné logo společnosti čeří jinak komorní ráz keramického obkladu fasády. I přes absenci tohoto prvku v dnešní době si dům ponechal nautické prvky, jako jsou subtilní zábradlí či kruhová okna. Kromobyčejnou zachovalostí se však vyznačuje Masarykův studentský domov (1930), naopak citelnou přestavbou v loňském roce prošel hotel Passage (1928), který vlivem provedených změn přišel o pasáž.
S meziválečným Československem je úzce spojena kultura lázní, která je dána především narůstajícím významem vědy pro utváření obytné kultury. Důležitou úlohu zde však sehrál i architekt Jiří Kroha, autor publikace Sociologický fragment bydlení, ve které upozorňuje na nedostatek hygienického zázemí v obytných budovách dělnických čtvrtí, pročež bylo nutné zbudovat řadu lázní. Kromě dvou brněnských objektů, z nichž jeden dodnes funguje jako zdravotnické – byť ne lázeňské – zařízení (lázeňský dům na Kopečné ulici), jde o komplex Zelená žába v Trenčianských Teplicích (1935), fungující jako koupaliště. Menší realizací, jejíž průčelí rytmizují sklobetonové stěny a pásová okna, je lázeňský dům v Uherském Hradišti (1936).
Kolorit první republiky dokresluje též rozmach peněžních ústavů a jejich poboček. V této oblasti je Fuchs podepsán pod palácem Moravské (dnes Komerční) banky na brněnském náměstí Svobody (1930), na němž architekt spolupracoval s Ernstem Wiesnerem. Výsledné dílo je syntézou objemných mramorových obkladů v interiérech a rozměrné zavěšené fasády založené na tmavě modrém roštu s bílými opaxitovými tabulemi. V následujícím roce byly dokončeny spořitelní objekty v Tišnově či Třebíči (obojí 1931).
Odkaz Bohuslava Fuchse je komplexním a z hlediska stavební typologie pestrým vkladem československé avantgardě. Řada jeho staveb má městotvorný charakter, díky čemuž přesahuje rámec prosté architektury a stává se imanentní složkou rázu Brna, podobně jako poezie Jana Skácela či hudba Leoše Janáčka. Emocionální rovina Fuchsových staveb nadto utváří přemostění mezi exaktními principy vědeckého funkcionalismu a malebností, definovanou jednak barvami, jednak rafinovaným užitím plastických hmot.
Čtěte související článek na DesignMag.cz
Brněnský hotel Avion od Fuchse projde rekonstrukcí
Čtěte další články na téma Bohuslav Fuchs a výročí
Foto: Muzeum města Brna
Zdroj: Jakub Sochor
