23. května 2008 –– média –– Ondřej Krynek
Konečně česky byla vydána kniha Třeštící New York, kterou s podtitulem Retroaktivní manifest pro Manhattan vydal poprvé už v roce 1978 nyní už světoznámý holandský architekt Rem Koolhaas, který je zakladatelem studia Office for Metropolitan Architecture, známého spíše pod zkratkou OMA.
Dvě stě padesáti stránková kniha, kterou Rem Koolhaas napsal před přesně třiceti lety, se nezabývá newyorskou architekturou tak, jak bychom čekali od architekta nyní již světového významu. Holanďan se zaměřuje na Mahattan a vytváří jakýsi jeho manifest soustředěný na architekturu, ale brán je více filozoficky a více v souvislostech se společností a rozvojem.
Brožovaná kniha nově přeložená z anglického originálu začíná od samotného začátku Mahattanu, jeho zařazení, členění na bloky mřížkou začátkem devatenáctého století, návrhy a vytvoření Central Parku, fenoménem rozlehlých zábavních parků na nedalekém poloostrově Coney Island i následným úpadkem a nešťastným vyhořením Dreamlandu. To vše v první části knihy.
Střední část se zabývá už samotným nástupem velkolepé architektury přelomu století. Futuristické nerealizované návrhy metropole zaplněné vysokých mrakodrapů, projekty plánování, první realizované výškové stavby, návrh Gaudího monstrózního Grand Hotelu, nový hotel Waldorf-Astoria, vzducholoď a Empire State Building, budova Downtown Athletic Club a mnohé další stavby rozebrané v jasných souvislostech.
Poslední část se zabývá dokonalostí, rozpínání ostrova pomocí mostů do okolí, návrhy Rockefellerova centra a budovy Radio City Music Hall, které je domovem proslulých tanečnic zvaných The Rocketts. Opomenuté není ani dobývání evropanů jako Le Corbusier a jeho architektonické vize pro Manhattan.
Poutavě napsaná kniha o krásné době rozmachu je ilustrována téměř dvěma stovkami originálních barevných a černobílých obrázků. Zalíbení si v ní najde každý koho zajímá architektura, společnost, šílené i důmyslné návrhy impozantní doby devatenáctého a dvacátého století v zámoří.
Foto: Ondřej Lazar Krynek
Zdroj: Arbor Vitae
