12. října 2014 –– produkty –– Veronika Šilhavá
Co se stane s věcmi, o které se nikdo nestará? To je téma, které představuje výstava projektu Hidden Factory na letošní designérské přehlídce Designblok 2014. Celková instalace konceptu upozorňuje na dvě významné české porcelánky, jejichž tvorba se však v dnešní době lačnící po moderních novinkách již příliš nenosí.
První z nich je porcelánka v Dubí, pyšnící se světově proslulými cibuláky. Hidden Factory zasazuje klasický cibulák do tématu svým osobitým zpracováním – všem známý modrý dekor na talíři vadne nebo naopak planě nekontrolovaně prorůstá čistou bílou plochu talíře. Líbí se mi, jak si vtipně pohrávají i s celkovým prostorem, což se bohužel nedá říci o mnoha letošních designblokových instalacích. Pro dokreslení konceptu lemují místnost po obou stranách poličky s povadlými květinami ve starých květináčích a na zemi šustí jejich suché opadané listy.
Další vystavené kousky křísí zapomenuté, v dnešní době ne příliš žádané sošky Royal Dux Bohemia. Na čistě bílé tvary figurek vtipně aplikují barevné zvětšené ploštice, které oblézají zapomenutá opuštěná porcelánová zvířátka. Vytváří tak jakousi plastiku na plastice. Obě tyto porcelánky jako jediné v Čechách oslavily nedávno výročí 100 let nepřetržitého užívání původní tovární výrobní značky.
Hidden Factory spojuje zkušené umělce porcelánového průmyslu z různých fabrik. Jejich tvorbě nechybí nápad, myšlenka ani čisté provedení. Díky nasazení a zápalu pro věc realizují malé exkluzivní zakázky. Produkce továrny je dědicem nejlepší porcelánové tradice v Čechách aniž by potřebovala svou vlastní budovu.
Vedle instalace vystavují i některé vtipné kousky ze své tvorby. Například talíře s názvem J’aime pas (Nechutná mi) jsou zdobené různými obličeji bez vlasů. Každý si jistě pamatujeme dobu, kdy nám jako malým něco nechutnalo. Na těchhle talířích může zbylá brokolice, či mrkev dokreslovat obličejům vlasy a tak si s jídlem, které nám nechutná, můžeme alespoň pohrát. Dalším je talíř Il Nome della Rosa se zlatým decentním dekorem.
„Krásné věci jsou podle mne dvojnásob krásné, když se používají,“ popisuje vznik myšlenky dekoru autor Gabriel Vach. Zlaté zdobení, jak je mu vlastní, při používání časem zmizí a tak přidal na talíř ještě podglazurovou linku. Ta bude tvořit jeho připomínku i poté, co se zlato omyje. K prodeji zde najdeme také porcelánové květináčky Evy Pelechové ve tvaru starých kelímků od jogurtu, jak se nám vybaví na okně u babičky s klíčícími sazeničkami.
Čtěte další články na téma Designblok a porcelán
Foto a zdroj: Hidden Factory
