29. srpna 2010 –– technika –– Jakub Sochor
Současnost přeje energeticky nenáročným a zejména ekologickým vozidlům. Dnes tak přijde vhod každý pozoruhodný nápad, jak dopravní prostředky zefektivnit – a to nejen z hlediska jejich pohonné jednotky. Michal Kukučka, student Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě, je autorem zajímavého koncepčního vozu s názvem Urban Cruiser, který byl hlavním tématem jeho diplomové práce.
Úvodem je vhodné zmínit členění dopravních prostředků, jak jej vnímá sám autor projektu. Dopravní prostředky dělíme na čtyři základní segmenty. První je tvořen prostředky zpravidla na lidský pohon, respektive s malými nenáročnými agregáty (koloběžky, kolečkové brusle, segway a dále), s maximální rychlostí do 30 kilometrů za hodinu. Druhá kategorie skýtá již částečně kapotovaná vozidla s doporučenou rychlostí v rozmezí 20 až 50 kilometrů za hodinu.
Třetí zóna dopravních prostředků se vyznačuje stroji, schopnými vyvinout vyšší rychlosti (zhruba do 90 kilometrů za hodinu), přičemž se jedná o sofistikovanější produkty (kupříkladu tří a čtyřkolky). Čtvrtá skupina se týká zejména dopravních prostředků, které směřují mimo městský ruch – patří sem zejména rychlovlaky, autobusy či dvoustopé automobily. Produkty, sdružující se v této skupině, jsou již schopné se pohybovat rychlostí atakující 300 kilometrů za hodinu.
Koncepční vize Urban Cruiser oslovuje motoristy, využívající služeb dopravního prostředku od první do třetí skupiny. Jedná se o produkt, jehož ideální zákaznickou skupinou je člověk věkového rozmezí cca 25 až 35 let, který po skončení pracovní doby tráví svůj volný čas aktivním způsobem.
Design působí organickým dojmem – zde produkt odkazuje na ekologický charakter. Dveře, které se otvírají směrem vzhůru, evokují svou lehkostí a tvarem křídla drobného hmyzu. Vozidlo je koncipováno jako vysoce flexibilní – zajímavostí je například systém zavazadlového prostoru, který je členitý na více částí. Tvoří jej jednotlivé ruksaky, zavěšené na karosérii, které lze v případě individuální potřeby z celku odepnout či připojit další.
Stroj kombinuje vlastnosti motocyklu (zejména jeho vzdušnost) a klasického automobilu – celek se skládá z jedné nosné konstrukce ze čtvercových profilů, na kterou je upevněný čelní štít, jehož součástí je řízení. S ním pak i jednotlivé sedačky a samotné nápravy. Pro zlepšení aerodynamiky je vůz doplněn o části kapotáže, které eliminují odpor vzduchu za jízdy.
Pozoruhodným řešením je také konstrukce z takzvaného pěnového hliníku. Jedná se o relativně dostupný, vysoce porézní materiál, disponující vysokou pevností, která se nevylučuje s nižší hmotností. Inovativní jsou pneumatiky v lamelovém provedení – nevyžadují prakticky žádnou údržbu, protože nečistota, usazená v dezénu, se při jízdě po tvrdším povrchu sama vytlačí ven.
Autor prostřednictvím tohoto projektu reaguje na problémové otázky z hlediska elektrického pohonu. Neduhy, tížící nejeden produkt této oblasti, se týkají zejména akumulátorů, konkrétně jejich slabé výdrže (a následného dlouhého nabíjení) či vyšší hmotnosti. Vozidlo disponuje systémem dobíjení akumulátorů, takzvaným WRBS – Wind Resistance Braking System. Tvoří jej série miniaturních turbín, umístěných na vnějších dílech karosérie, které by poháněl odpor vzduchu. Tato technologie může fungovat i na prostranstvích s výraznější větrností (například v místech letních sportovních aktivit, což mimo jiné plně odpovídá filosofii a zaměření produktu). V případě vize Urban Cruiser se tyto turbíny nacházejí na celé čelní ploše karosérie, tedy pokrývají nasávač a kapotu.
Součástí koncepčních vozidel jsou zpravidla také on-line technologie či kvalitní software. V případě vize Urban Cruiser jej tvoří systém, presentovaný společností NG Connect. Řešení by umožňovalo propojení jednotlivých vozidel, které by si navzájem posílaly aktuální informace z dopravy či počasí. Standardem konceptu je typu Car Port System, jehož prostřednictvím bude vůz napojen na centrální jednotku systému smartbook. Ten tvoří přístrojovou desku, je z vozu vyjímatelný a lze jej složit do menšího formátu. Sdružuje celkem pět dotykových displejů s informacemi, nezbytnými pro motoristu tohoto vozidla – tedy například dojezd v závislosti na množství energie a naplánovanou cestu přes navigační systém GPS. Obal smartbooku je vyroben z organického materiálu, jehož lehkost a flexibilita by nebyla v rozporu s pevností.
Foto a zdroj: Michal Kukučka
