2. října 2016 –– technika –– Jakub Sochor
Před dvaceti lety byla spuštěna sériová výroba vozu Škoda Octavia. Automobil spočíval v karoserii s dispozicemi středně velkého vozu, která byla vsazena na kompaktní podvozkovou platformu. Tento vpravdě osobitý přístup zůstal zachován i během následujících generací modelové řady.
První generace novodobého automobilu Octavia – pomineme-li původní vozidlo tohoto jména z přelomu padesátých a šedesátých let minulého století – byla uvedena v září roku 1996. Vůz nejenže založil novou modelovou řadu, ale též představil přelomový tvarový jazyk automobilky Škoda, jehož klíčové rysy jsou dodnes aktuální. Jde především o mohutnou masku chladiče, opatřenou chromovaným rámem a centrovanou do prostoru mezi kryty reflektorů.
V původních návrzích však vozidlo spočívalo v jiném tvarovém schématu, který – jak uvádí Ferdinand Piëch ve své knize Auto.Biographie – navrhl Giorgeto Giugiaro. Vizuální aspekt designu však podstoupil kompletní přepracování, jež bylo iniciováno vyjádřením tehdejšího premiéra Václava Klause – koncept mu byl prezentován, neboť stát tvořil majoritního vlastníka společnosti Škoda. Ministerský předseda původní návrh automobilu vnímal jako „příliš italský“ pro české tržní prostředí. Projekt byl tedy opatřen charakteristickými rysy vozidel Seat a dostal název Toledo, přičemž pro Octavii navrhli designéři zcela nový exteriér.
Vlivem výrazné tvarové proměny dostal automobil masku, o níž je řeč výše – šlo o působivou reminiscenci na mohutné nasávací vstupy užívané ve třicátých letech minulého století. Došlo tím k elegantnímu přemostění dvou tvůrčích epoch – meziválečné na jedné straně a moderní, pod vedením německého koncernu Volkswagen, na straně druhé.
Schéma tvarosloví, s nímž přišla první novodobá Octavia, bylo přejato druhým generačním vydáním automobilu (2004). Tvary nabyly plnější kontury, což se projevilo také v interiéru, jemuž dominuje mohutná palubní deska s širokým středovým panelem.
Vzhled vozu působil dojmem exaktního schématu, jež bylo dáno precizní soustavou linek, ploch, jejich vzájemných průniků a elegantních prostorových proměn. Estetiku, která do jisté míry evokovala skandinávský přístup k designu, citelně pozměnila modernizace řady Octavia, jež byla provedena v roce 2009. Tvůrci vozidlo opatřili plastičtějšími díly, které kontrastují s nezměněným hmotových schématem bočního profilu a pontonu, přičemž výsledné dílo korunuje nová optika koncových svítilen.
K výrazné proměně rozvržení proporcí, a tedy i objemů, z nichž design sestává, došlo v roce 2013, kdy byla uvedena nová generace vozu, jež přišla s přepracovanou kompozicí přídě, která spočívá v novém vztahu mezi maskou chladiče a světlomety. Zatímco maska přišla o výrazné rámování – tolik typické pro minulé dvě generace vozidla –, kryty reflektorů tvoří šestiúhelníkové geometrické celky, které jsou odsazeny od bočních hran nasávacího vstupu.
Octavia tehdy představila také nový výrazový znak, jenž posléze utvořil charakteristický rys nových modelů Škoda. Jde o prostorově ztvárněnou prohlubeň pro registrační značku – namísto běžného sníženého reliéfu, provedeného bez hlubšího estetického smyslu, navrhli designéři celek, který je sestaven z rovnoramenného čtyřúhelníku a dvou k němu přiléhajících trojúhelníků.
Návrh odkazuje na český kubismus, slavnou etapu uměleckých dějin českých zemí. Opouští tedy rámec automobilového inženýrství a inklinuje k té formě výtvarného projevu, která je ztvárněna v mezích provozní funkčnosti automobilu – jde tedy o harmonický počin automobilového designu, jenž propojuje mechanickou použitelnost s estetickým zážitkem.
Čtěte další články na téma Škoda Auto a výročí
Foto: Škoda Auto
