5. října 2013 –– události –– Zuzana Janáková
Výstava Obrazy a předobrazy je spojením architektonických dispozic Galerie hlavního města Prahy a samotných exponátů. Klade si za cíl reflektovat současné moderní umění a neotřele konfrontovat práce současných zahraničních umělců s ukázkami modernistického výstavnictví, surrealistické typografie a funkcionalistického skla. Výstava ve spolupráci s UPM se koná do 17. listopadu ve druhém patře Městské knihovny.
V expozici dochází k propojení prostorových podmínek – ve výstavních sálech se představují díla současných zahraničních umělců (práce sochařky Nairy Baghramian, umělce Henrika Olesena, malíře Floriana Pumhösla a filmaře Mathiase Poledny) , která vycházejí z moderního umění a designu, zatímco v grafických kabinetech jsou prezentovány ukázky modernistického výstavnictví, surrealistické typografie a funkcionalistického skla. Výstava propojuje a rozvíjí základní umělecké tendence galerie- tendenci českého moderního umění s důrazem na jeho avantgardní a neoavantgardní program a reflexi současného umění. Jako celek tedy výstava vytváří inscenovaný prostor, v němž se ptáme po vztahu mezi zdánlivě nespojitelnými uměleckými díly a po roli umění nejen v minulosti, ale i v současnosti.
Sochařka Nairy Baghramian vychází ve své tvorbě z politických implikací interiérového designu a architektury. V instalaci Natřepávání polštářů vytrhuje z původních kontextů materiály a tvary, odvozené z užitkových a lodních objektů, s jejichž pomocí rozvíjí formální a tvůrčí postupy, tvořící podstatu sochařského pojmosloví. Pro změnu pomocí koláží a instalací se zabývá mocenskými aspekty konstrukce tělesnosti Henrik Olesen. Pro výstavu vytvořil instalaci, jež na kritickou linii navazuje zaměřením na tělo rozložené na kusy a tělo zrcadlící fragmentaci reality. Umělec tak iniciuje dialogy mezi odcizujícími obrazy na jedné straně, a reálným lidským tělem rozloženým na kusy na straně druhé.
Ve svých filmech provádí archeologii fragmentů umění a zábavního průmyslu. Východiskem 16mm filmu Mathiase Poledny s názvem Double Old Fashion je sada křišťálové kalíškoviny navržená Adolfem Loosem, poprvé sériově vyrobená v roce 1929 vídeňskou sklárnou L&J Lobmeyr. Loos v ní realizoval své filozofické pojetí pokrokovosti v kultuře, jež vtělil do jednoduchosti a precizního vypracování formálního řešení soupravy. Pomocí interakce typologického záznamu, detailního záběru a dramaturgického posunu se toto zobrazení dopracovává k jisté formě choreografie objektů, jež mapuje mezní body a přechody mezi abstrakcí, historickou dokumentací a hyperestetickou inscenací komerčního produktu.
Florian Pumhösl v malbách na skle rozvíjí reduktivní jazyk moderního umění. Svůj cyklus zahájil nalezením kontinuálních variací jediného motivu, přičemž jako objekt použil kárku s příslušenstvím. V jeho chápání se tu jedná o prvotní kapitalizaci lidského individua ve smyslu základního a neměnného mechanismu.
Tyto umělce spojuje badatelský přístup a zájem o formát výstavy jako uměleckého média. Jako předobraz jejich prací tedy můžeme považovat ojediněle dochovanou modernistickou výstavu Ladislava Sutnara z roku 1934, která se stala klíčovou součástí expozice, stejně jako Štyrského koláže a ilustrace Toyen, které s díly současných umělců spojuje zájem o konstrukci tělesnosti, jakož i nápojový soubor Adolfa Loose, v němž lze spatřovat předobraz současných reduktivních tendencí. Obrazy a předobrazy je velmi dobrý počin letošní výstavní sezony a rozhodně byste si návštěvu této výstavy neměli nechat ujít.
Čtěte další články na téma výstava a umění
Foto a zdroj: GHMP
