4. srpna 2015 –– události –– Jakub Sochor
Slovutný automobilový designér Giorgetto Giugiaro opustil studio Italdesign, jehož stoprocentním vlastníkem se nyní stává automobilka Audi. Tvůrce, který byl v roce 2002 uveden do automobilové síně slávy, je podepsán pod řadou návrhů, jež tvoří jak koncepční, tak sériové automobily – mezi nimi například kultovní supersportovní kupé BMW M1 z roku 1978.
Designér, který výše uvedené studio roku 1968 založil, se hodlá věnovat osobním zájmům, přičemž sedmého srpna tohoto roku opustí rovněž pozici čestného prezidenta společnosti. Dosavadní Giugiarovo působení ve sféře automobilového návrhářství přitom zahrnuje více než 200 počinů, za něž byl jejich tvůrce ověnčen řadou ocenění. Mezi nimi figuruje například titul Cavaliere del Lavoro, který obdržel roku 2001 od tehdejšího italského prezidenta (jímž byl Carlo Azeglio Ciampi), dále šest udělení ceny Compasso d’Oro, či dva Zlaté volanty.
Tvůrčí záběr Giorgetta Giugiara a jeho studia Italdesign je rozsáhlý. Zahrnuje rozličné automobilové segmenty, od městských hatchbacků až po vysokovýkonné supersportovní automobily. Pestrá je také jeho činnost v oblasti koncepčních kreací, jež nezřídka anticipovaly pojetí velkosériových produkčních vozidel. Historii studia však započal koncepčním modelem Manta, který byl uveden roku 1968 na autosalonu v Turíně. Pro pohon aerodynamického vozu, jehož exteriéru dominuje kontrast mezi měkce klesající přídí a ostře zkoseným zadním čelem, zvolili konstruktéři osmiválcový motor od Chevroletu, který umožňoval dosažení rychlosti 330 km/h.
Mezi klíčové práce studia patří kompaktní třídimenzionální model Alfasud (1971), na němž s Giugiarem spolupracoval rakouský konstruktér Rudolf Hruska. Vozidlo se vyznačuje nenucenou elegancí a dynamickým rozvržením proporcí, přičemž jeho podvozkový základ byl použit při tvorbě koncepční vize Caimano. Karoserie této studie zaujala přísným horizontálním uspořádáním exteriéru a absencí konvenčních dveří, jež nahradilo novátorské řešení spočívající v propojení kopulovité střechy, čelního skla a bočních panelů.
Kromě pozoruhodných koncepčních kreací tvoří důležitá díla studia Italdesign hatchbacky, které definovaly nový standard svých segmentů. V nejmenší automobilové třídě jde zejména o Fiat Panda (1980), spočívající v jednoduché krabicovité karoserii s prostorným a modulárním interiérem. V kompaktní třídě hovoříme o Volkswagenu Golf (1974), jehož logicky navržený design vytyčil směr, jejž německý výrobce rozvíjel i v následujících generacích vozu nižší střední třídy. Nelze však opomenout malý vůz Fiat Uno, držitele ocenění Auto roku 1984, který je nástupcem proslulého modelu 127.
Posledním Giugiarovým počinem v oblasti automobilového návrhářství se stal autonomní sedan GEA, jehož výstavní premiéra proběhla na letošním autosalonu v Ženevě. Koncept představuje vizi luxusního dopravního prostředku pro rok 2025, čemuž odpovídá jak jeho progresivní vizuální ztvárnění, tak uspořádání interiéru, který byl vybaven systémem samořízení a palubním cvičebním nástrojem pro krácení dlouhých cest.
Studio Italdesign však není společností zaměřenou výlučně na automobily – její tvůrčí záběr pokrývá průmyslový design, nábytek či produkty rozličného charakteru. Za vše jmenujme fotoaparát Nikon F3 z roku 1980, šicí stroj Necchi Logica, hodinky Speedmaster, plynový sporák Domino, zubařské křeslo Isotron, vlak Pendolino Finlandia SM3, či například pochodeň pro zimní olympijské hry 2006 v Turíně.
Čtěte další články na téma Italdesign
Foto a zdroj: Italdesign
