20. ledna 2018 –– události –– Ondřej Krynek
V pražské Galerii Rudolfinum byla zahájena výstava Domestic Arenas, která prezentuje tvorbu šesti amerických a evropských umělců. V prostorách expozice můžete až do 18. března zhlédnout šestici videí, jen jsou spojením videoartu, angažovaného dokumentu a hudebních klipů. Umělci se jimi dotýkají sociálních a demografických problémů.
„Výstava Domestic Arenas je ojedinělou sondou do naznačených problémů v médiu videoartu, jenž se jeví jako ideální svou neobyčejnou emoční bezprostředností, možností proměňovat rytmus děje i tón vyprávění, obrazovou věrohodností a především hudebním doprovodem. Vystavené práce oscilují od nekonečného šestihodinového proudu hudby (Stan Douglas), která se valí jako nespoutaná masa v dlouhých sekvencích a protipohybech, časových skocích i záměrných dobových nesrovnalostech, až po vyostřené a velmi dynamicky podané sociální analýzy prakticky vyloučených skupin v tématech pouličních soutěží v tanci (Jeremy Deller a Cecilia Bengolea) nebo velmi emotivně vypjatých scénách střetů odlišných světů v ulicích Los Angeles (Kahlil Joseph),“ uvádí kurátor výstavy Petr Nedoma.
„Autentická výpověď filmové instalace m.A.A.d. od Kahlila Josepha klade otázky, co to znamená být součástí komplexního a složitého prostředí černé reprezentace. Joseph se nechal inspirovat albem good kid, m.A.A.d city Kendricka Lamara z roku 2012, přičemž použil domácí videa natočená zpěvákovým strýcem v roce 1992. Ve zcela odlišném módu pak stojí filmově pojaté a velmi pomalu vyprávěné příběhy od Omera Fasta. Video s názvem Continuity zobrazuje manželský pár střední třídy prožívající návrat svého syna z Afgánistánu. Úzkosti ze ztráty vlastního světa uprchlíků, problémy jejich identity a nesnáze způsobené politickým konfliktem zachycuje videoinstalace Stateless od Shimona Attie. John Akomfrah se naopak vrací do 16. století, do kterého zasazuje formálně pojatou sérii odkazující k počátkům otrokářství,“ dodává.
Videa jsou promítána nezávisle na sobě a netvoří jakoukoliv dějovou linku. Návštěvník tak může zhlédnout jednotlivá díla v náhodném pořadí, neboť je přímo nespojuje ani dějová linka. Všechna videa se však snaží otevřít jeden z problémů jak v sociální tak demografické rovině. Spojuje je i množství zásadně formulovaných postojů nad zásadními otázkami mezi štěstím a bolestí, životem a smrtí či hledáním identity.
Čtěte další články na téma výstava
Foto a zdroj: Galerie Rudolfinum
