24. června 2020 –– události –– Jakub Sochor
Ve výstavních prostorách brněnské vily Stiassni byla zahájena výstava modelů staveb architekta Adolfa Loose, zhotovených studenty Toyo University pod vedením profesora Yoshio Sakuraie. Sbírka třinácti modelů byla vyhotovena v měřítku 1:50 a díky možnosti jejich rozložení je možné nahlédnout i do interiérů významných staveb.
Soubor vystavených modelů skýtá jednak nerealizované objekty (například vilu pro tanečnici Josephine Bakerovou, jejíž fasády rytmizuje horizontální barevné členění), jednak zhotovené domy. Výčet staveb, které patří mezi ikonická díla minimálně první poloviny 20. století, zahrnuje české realizace (Müllerovu a Winternitzovu vilu), vídeňskou vilu Steiner či dům pro Tristana Tzaru, jednu z klíčových osobností dadaismu.
Důležitým přínosem Loosovy architektury stran dispozičního řešení vnitřních prostor je průkopnický prostorový plán (tzv. raumplan), který spočívá ve vzájemné prostupnosti objemů, jež ve výsledku spoluutvářejí důmyslné interiérové schéma. Dům tak není členěn horizontálně na jednotlivá patra, nýbrž na dílčí prostorové buňky protkané schodišti. Výsledná stavba, ačkoli je maskována skromnou fasádou (jejíž výraz utváří prakticky jen okenní průřezy), skýtá sofistikované zázemí, zhusta vybavené dřevěnými či kamennými obklady.
V rodném Brně je Adolf Loos podepsán pod úpravami prostor Bauerova zámečku,který byl v roce 1928 začleněn do nového výstavního areálu. Puristická adaptace zahrnuje někdejší jídelnu, jejíž stěny, korunované figurálním štukovým vlysem,jsou obloženy zeleným mramorem. Jeho první realizací v moravské metropoli je však úprava řadové vily na Jiráskové ulici (dříve Tivoli-Gasse), zahrnující zejména zahradní průčelí objektu.
S tvorbou Adolfa Loose se pojí především kritika ornamentu, stvrzená roku 1910slovutným textem Ornament a zločin. Ornament, Loosem odmítaný nejen kvůli jeho estetické přežitosti, ale i okolnostem přípravy (roli zde hrála i úspora času a lidské práce), je redukován na přirozenou zdobnost materiálů, především kamenů a ušlechtilého dřeva (ale i textilií, například koberců). Zdobnost je tedy situována výhradně na interiér, který je významovým těžištěm budovy,zatímco exteriér je jeho výrazově indiferentním obalem.
Výstavu je možné shlédnout až do 28. září letošního roku. Vstupné činí 30 korun a zahrnuje též návštěvu zahrady vily Stiassni o celkovém ploše 3,2 hektaru.
Čtěte další články na téma Adolf Loos a výstava
Foto: Villa Stiassni
