22. dubna 2010 –– umění –– Barbora Heroldová
Migros Museum v Zurichu představuje do 30. května navýsost postmoderní záležitost. Klíčové motivy jako pohyb, lidské tělo, choreografie a prostor, se odrážejí v prezentaci celkem čtrnácti světových tvůrců. Díky zasazení tématu do rozmanitých forem i kontextů poskytuje výstava While Bodies Get Mirrored smyslný zážitek. Obdivovatelům avantgardy i ukázku odkazu tohoto směru v jednadvacátém století.
Na výstavě nazvané While Bodies Get Mirrored jsou k vidění experimentální filmové koláže Babette Mangolteové, choreografický projekt s exkurzem do krásné literatury Dalie Gonzalezové, monstrózní zrcadlová studie prostoru Williama Forsythea nebo třeba pohyblivá dekorace Juliana Goetha.
Místy až poetickou hru s významy ukazuje originální práce Martina Soto Climenta. Jeho „surrealistické haraburdí“ (oblíbenými zdroji jsou bazary, sekáče i ulice města) se po dosazení k často metaforickým názvům stává sofistikovanou uměleckou výpovědí. K vidění je například čerstvá práce Impulsive Chorus sestavená z tří stovek prázdných plechovek od piva, či instalace tančících žaluzií s podobně roztančeným názvem The Swan Swoons in the Still of the Swirl.
Filosofičtější kontext nese videoprojekce východoevropské umělecké dvojice Anette Mony Chisa a Lucie Tkáčové. Film Manifesto of Futurist Women s pochodem mažoretek v ústředí je polemikou s tradičním vymezením futurismu i příspěvkem k feministickému hnutí.Polská autorka Anna Molska se představuje syntézou videoartu, dramatického i hudebního umění, přičemž myšlenkou jejího Tanagramu není nic méně závažného než reflexe vztahu její rodné země a Ruska.
V prezentaci další polské umělkyně Pauliny Olowské najdeme i českou vizitku. Ve svých dílech Pioneer Alphabet Letters a Alphabet užívá abecedu inspirovanou právě tou, jež vznikla pod taktovkou Karla Teigeho ve 20. letech u nás. Cílem práce Olowské je prý „poezie pro všechny smysly“. Ta by se ostatně mohla stát mottem celé této události.
Foto a zdroj: Migros Museum
