14. července 2011 –– umění –– Kateřina Kyselica
Muzeum amerického umění Whitney představuje jako první muzeum prostřednictvím výstavy s názvem Pro Tools práci newyorského multimediálního umělce Coryho Arcangela, jehož umná manipulace počítačových nástrojů odkrývá paradoxní vztah člověka a technologií. K vidění jsou upravené hry, počítačové kresby, kinetické instalace i 10 televizních obrazovek v původním balení.
Stěžejní prací výstavy Pro Tools je velkoformátová projekce šesti videoher nazvaná Various Self Playing Games (aka Beat the Champ), která simuluje hru bowlingu. Jednotlivé projekce jsou seřazeny chronologicky od počátků vývoje v 70. letech (Atari 2600) až po sofistikovanou 3D verzi Gamecube z roku 2001. V setmělé galerii brutalistní budovy Marcela Breuera svádí zářivé, oživlé projekce ke hře.
Člověk se těžko brání impulsu vstoupit do hry. Vystavené ovladače, jakoby připravené pro hráče, jsou však nepřístupné. Pasivní role diváka nedojde uspokojení ani při pohledu na vítězství, protože každý hod hráče na plátně skončí ve žlabu. Podobně jako v případě další simulace – golfové hry Masters – Arcangel odnímá člověku kontrolu nad technologiemi a, přestože nepopírá jejich atraktivnost a líbivost, staví jej tváří v tvář absurditě technologické závislosti.
Jak název výstavy Pro Tools napovídá, Arcangel podrobuje zkoumání také běžně dostupné profesionální softwary (Pro Tools slouží k záznamu a editaci zvuku), například při vytváření takzvaných ready made obrazů. Velkoformátové, vysoce kvalitní barevné výtisky (279 x 182 cm) z Arcangelovy série Photoshop CS jsou takovým příkladem. Minimalistické kreace jsou vytvořené ve známém editoru fotografií Photoshop. Arcangel použil standardního gradientu a jednoduchým kliknutím tlačítka aplikoval barevný přechod. Každý jednotlivý výtisk pojmenoval dle osových souřadnic x a y příslušného gradientu, čímž poskytl všem návod na zhotovení identického díla. Při pohledu na Arcangelovy abstrakce vyvstane na mysl nejen srovnání s uměním abstraktního expresionismu, ale zejména otázka vlivu digitálních nástrojů na uměleckou praxi.
Arcangel si ovšem libuje také v oživování zastaralých technologií. Pro 40 kreseb v sérii Hello World(s) použil perový zapisovač Hewlett Packard z 80. let, předchůdce dnešní inkoustové tiskárny. Sestavil jednoduchý počítačový program, který náhodně vybíral body mezi 0 a 100. Ty pak zapisovač propojil tenkou čarou. Vznikly počítačové kresby, které Arcangel vytiskl na zvláštní papír s vodotiskem svého jména. Kresby doplňují elegantní, rovněž programem navržené trojrozměrné objekty Hello World.
Kinetickou instalaci Research in Motion volně stojících polic, které se v pravidelném rytmu v trojúhelníkové formaci vlní v rohu galerie, lze rovněž zařadit do kategorie Arcangelových readymades. Navíc využitím krychlových modulárních objektů silně evokuje minimalismusamerického umělce Sola LeWitta.
Arcangelova fascinace zejména počítačovými technologiemi vynesla teprve 33 letému brooklyňanovi pozornost během prestižního Whitney Biennale v roce 2004, kdy zaujal projektem Super Mario Clouds v2ks. Starý, populární program očistil od všeho krom modrého pozadí a bílých mraků. Obklopen touto projekcí ze všech čtyř stran se návštěvník mohl nechat unášet na oblacích na téměř dokonalém azurovém nebi. Newyorští kritici pěli ódy. Skutečnost, že Whitney velkoryse vyčlenila pro výstavu Arcangelovy nové tvorby (projekty jsou z let 2010 a 2011) celé jedno patro, tedy nepřekvapila. Výstava potrvá do 11. září 2011.
Foto: Kateřina Kyselica a Eliot Wyman
Zdroj: Cory Arcangel a Whitney Museum
