28. ledna 2008 –– umění –– Jana Žilinková
Trafalgar Square patří k nejfotografovanějším atrakcím Londýna. Místo, které umocňuje majestátní Národní galerie je užíváno k pořádání kulturních akcích. Ovšem již několik desítek let je jeden ze čtyř podstavců prázdný. V užším výběru probíhající soutěže se představuje šest objektů.
Trafalgar Square je příjemné a prostorné náměstí dedikované kapitánu Nelsonovi. U schodů pod Národní galerií se nachází čtyři podstavce, z nichž jeden je jakoby prázdný, bez umění. V současné době probíhá soutěž na dosazení nového uměleckého objektu. Do užšího výběru se jich dostalo šest.
Jaké by vlastně mělo být exteriérové umění? Jaké nároky lze klást na objekty, které denně míjí tisíce lidi? Nemělo by být sobecké, a hlavně – musí byt bezpečně.
Po shlédnutí vítězných návrhů si nejsem jistá, který z nich je nerozbitný. V Londýně se totiž, i když je to město kosmopolitní a relativně svobodomyslné, pravidelně shromažďují skupinky lidi, pro které hodit si kamenem je obrovskou zábavou.
Pojďme si tedy jednotlivé objekty představit blíže.
Anish Kapoor, jakoby přinesl se svými reflektivními zrcadly nebe na zem. Pro mě osobně je favoritem. Kdo z nás si někdy nezvěčnil vlastni odraz v zrcadle. Navíc měnící se počasí a nálada dělá z tohoto objektu překvapivě důmyslný, organický objekt.
Foto: Anish Kapoor a jeho návrh
Antony Gormley je geniálním a uznávaným umělcem a jeho záměrem je, jednoduše řečeno, postavit na podstavec dobrovolníky. Prostě po dobu jedné hodiny bude na podstavci stát obyčejný člověk. Podtrženo a sečteno – za dobu dvanácti měsíců by se na takto vystřídalo 8 760 lidí. Odvážná výzva. Také jistá alegorie na vojenské figury lze ze Gormleyho záměru vyčíst.
Foto: Antony Gormley a jeho návrh
Bob & Roberta Smith by možná chtěli provokovat v duchu „Make Art, Not War“. Pro mě osobně velmi slabé a kontraproduktivní. Umění má vypovídat samo o sobě a nemělo by se prvoplánovitě spoléhat na typografii.
Foto: Bob & Roberta Smith a jejich návrh
Jeremy Deller by dosadil na podstavec autentický vyhořelý automobil z Iráku. Posedlost některých lidí válečným tématem je šokující. Je to určitě memento a připomenutí si obětí, na druhou stranu, opravdu bystě chtěli kolem tohoto objektu chodit každý den?
Foto: Jeremy Deller a jeho návrh
Tracey Emin zvolila jemný ženský přístup. Vychází z vlastní zkušenosti a pozorování meercats, tvorů velmi družných a bystrých. Uvádí, ze meercats ji v něčem připomínají Brity. Tím, jak v kritických situacích dokážou držet pospolu. Bohužel, nemohu posoudit.
Foto: Tracey Emin a její návrh
Yinka Shonibare čerpal inspiraci v historii a představil repliku lodi HMS Victory kapitána Nelsona v uzavřené lahvi. Na plachty použil látky, které zakoupil na trhu v Brixtonu. Chce zdůraznit multikulturnost dnešního Londýna, která započala právě Nelsonovým vítězstvím v Bitvě u Trafalgaru. Ovšem o historii otroctví se již nezmiňuje.
Foto: Yinka Shonibare a jeho návrh
Modely vítězných návrhu lze shlédnout v Národní galerii do 30. března. Více informaci najdete zde.
Zdroj: National Gallery
