14. března 2013 –– umění –– Pavel Liška
Fotomontáž zachycující Polibek od Gustava Klimta na zdi vojnou zničeného domu se koncem ledna nekontrolovaně šířila po sociálních sítích. Jde sice jen o koláž od Tammama Azzama, ovšem projev lásky mezi mužem a ženou od vídeňského symbolisty Klimta, v kontrastu s nesčetným počtem šrámů na fasádě syrského domu, odkrývá zcela nový význam.
Na sociálních sítích Twitter a Facebook se většina uživatelů domnívala, že dílo pojmenované Freedom Graffiti, je ve skutečnosti klasický street art. Ačkoliv významný obraz výtvarných dějin Azzam barvami na dům nenamaloval, lze slovo art použít. Ostatně digitálním uměním jsou i jeho další díla s tématem občanské války v Sýrii.
Jedním z nich je například obrázek útočného granátu, díky typickému tvaru přezdívaného ananas, porostlého polem barevných květů. Výrazná je i slavná Mona Lisa od Leonardo da Vinci pózující před troskami zaplněnou ulicí Damašku. Své netradiční ztvárnění dostal i obraz Poprava povstalců v Madridu, kterou v originále namaloval Francisco Goya. Jedno dílo dokonce použilo i Elvise Presleyho jako kovboje od Andy Warhola.
Série těchto působivých digitálních koláží je nazvaná jednoduše Syrian Museum. Vytvořil ji třiatřicetiletý Syřan Tammam Azzam krátce potom, co kvůli bojům uprchl s manželkou a dcerou ze své vlasti.
V současnosti žijí v Dubaji, kde má pobočku damašská galerie Ayyam, která před vypuknutím konfliktu pomohla s útěkem asi dvacítce syrských umělců, včetně Azzama. Galerie je svoji činností aktivní zejména v oblasti Perského zálivu, Azzamova díla je však možné shlédnout na jeho oficiálním profilu na Facebooku.
Čtěte všechny články na téma umění
Foto a zdroj: Tammam Azzam
