23. března 2013 –– umění –– Zuzana Janáková
Až do poloviny května je možné v Císařské konírně Pražského hradu zhlédnout retrospektivní výstavu Vladimíra Suchánka s názvem Melancholická ulita, která je pořádána k jeho životnímu jubileu. Jedná se o nejucelenější pohled na tvorbu předního českého grafika a neomylně potvrzuje jeho celoživotní schopnost pracovat se sny, pocity, představami a s vlastním vnitřním světem.
Výstava Melancholická ulita, pořádaná správou Pražského hradu ve spolupráci s Kabinetem české grafiky, nás postupně seznámí s učňovskými léty Suchánka, která se dají charakterizovat slovy Nula dies sine linea, tedy kreslení všeho, co nás obklopuje, doslova ani den bez čárky. Zcela netypické a ne příliš známé jsou jeho práce z let šedesátých, kdy z určité bezradnosti orientovat se ve světě nastupujícího pop-artu a abstrakce na krátko zavítal do světa koláží, strukturální grafiky a monotypů. Od této tvorby však po čase upustil a abstraktní epizoda skončila, stejně jako později u všech tvůrců tzv. českého informelu.
V roce 1966 si student profesorů Cyrila Boudy, Martina Salcmana či Karla Lidického pořizuje litografický lis. Začíná brousit, leptat, tisknout a je přímo okouzlen barevným soutiskem. „Říká se, že litografický kámen má duši, proto se mu celý život učím porozumět. Když se v kresbě na jeho ozrněné ploše setká sen s obrazem vnějšího světa, pak se s vášní a zároveň s pokorou vydávám na cestu, na jejímž konci se zrodí nový grafický list,“ říká čerstvě osmdesátiletý Suchánek.
V Císařské konírně jsou tak nejvíce zastoupeny právě barevné litografie na pomezí reality a vizualizační fikce, které jsou unikátní nejen svou technickou dokonalostí, ale i možností průniku do autorova vnitřního světa. Součástí výstavy je ale i dvanáct litografických parafrází, kterými autor vzdává poctu svým, dnes již nežijícím, uměleckým přátelům, mimo jiné Šímovi či Zrzavému. Volnou tvorbu pak reprezentují především exlibris, ukázky doprovodu bibliofilských textů, či novoročenky. Zejména exlibris pak Suchánka proslavilo na mezinárodním sběratelském poli a přineslo mu celou řadu ocenění. Původně malý grafický list označující majetnictví knihy, se totiž během druhé poloviny 20. století stal předmětem zájmu sběratelů grafiky po celém světě.
Vladimír Suchánek se zúčastnil mnoha mezinárodních výstav a bienále (například v Paříži, Terstu, Buenos Aires, Tokiu, Berlíně, Miami, Torontu, Pekingu) a za své mistrovství obdržel na tři desítky prestižních cen – za všechny jmenujme alespoň Zlatou medaili na 2. mezinárodním bienále umění v Terstu, 1. cenu v soutěži Symbol československé svobody z roku 1990 v Los Angeles či Grand Prix na 1. mezinárodním bienále grafiky v Pekingu. Uspořádal více jak 150 samostatných výstav v České republice a v zahraničí a je předsedou Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Svými pracemi je zastoupen ve sbírkách Národní galerie v Praze, Albertiny ve Vídni, Rockford Prints Museum v USA, Puškinova muzea v Moskvě a v řadě dalších prestižních veřejných a soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. Je členem Evropské akademie věd a umění v Salcburku a v roce 2006 mu bylo uděleno z rukou prezidenta státní vyznamenání Medaile za zásluhy v oblasti umění.
Melancholická ulita je obsáhlou výstavou tohoto významného českého umělce grafické tvorby, jehož mistrovské ovládání především barevné litografie, ho zařadilo mezi tvůrce mezinárodního formátu. Vystavená díla jsou bezpochyby přínosem k vytvoření uceleného obrazu o umělecké dráze Suchánka, a pokud jste milovníky grafiky, pak byste ji neměli na Pražském hradě minout.
Čtěte všechny články na téma grafika, umění a výstava
Foto: Vladimír Suchánek
Zdroj: Pražský hrad
