25. ledna 2014 –– umění –– Tomáš Holý
Dýmka bez dutiny na tabák, struhadlo bez ostnů, dámská bota s extra podpatkem trčícím proti noze nebo sluneční brýle, které si nelze nasadit na nos. Tak vypadá aktuální a vlastně první výstava letošního roku na pražské Artwall Gallery. Sérii paradoxů zachycených na fotografiích v projektu zvaném Erratum připravil londýnský umělec Jeremy Hutchison.
To, co vypadá jako vtipný omyl, je ve skutečnosti umělcův záměr. Hutchinson si objednal od dodavatelů spotřebního zboží z velkovýrobních továren v Číně, Indii, Pákistánu nebo Turecku vybrané předměty s tím, že výrobcům nechal zcela volnou ruku v tom smyslu, že každá věc měla mít nějakou výrobní vadu.
„Fascinuje mě myšlenka záměrné lidské chyby, narušující zautomatizovaný proces globální masové produkce. Chtěl jsem vidět, co může taková chyba vnést do její extrémně efektivní a na výkon orientované logiky,“ nastínil své myšlenky autor projektu a dodal, „Erratum lze vnímat jako sociálně kritický projekt, poukazující na odlidštěný proces současné masové tovární produkce, jehož jednotlivé fáze bývají obvykle konečnému spotřebiteli skryty. Výstupem projektu jsou přitom designové sběratelské kousky, butik s luxusními, leč nefunkčními objekty.“
Paralelně s výstavou fotografií na venkovní výstavní zdi Artwall proběhne v Národní technické knihovně doprovodná prezentace designových objektů. Ty kromě výše uvedených věcí, obsahuje například i tovární zmetky v podobě skateboardu, diáře, fotbalového míče, houslí a podobně.
Co je vlastně Artwall a jak galerie funguje? Jedná se o opěrné zdi Letenských sadů, v jejíchž výklencích se nachází velkorozměrové volné prostory, kterou jsou ideální k vylepení například obřích fotografií. Jako první s ideou výstav v těchto prostorách přišla na konci 90. let americká umělkyně Barbara Benish. Zeď, která původně sloužila k propagaci komunistického režimu, po jehož pádu pak několik let zela prázdnotou, tak v roce 2000 ožila jejím projektem Flower Power.
Nicméně pravidelný provoz Artwall byl zahájen až v roce 2005, přičemž se o něj zasadil další cizinec žijící v české metropoli David Walliker. V následujících třech letech se na místě postupně vystřídalo 15 výstav českých i zahraničních umělců, mezi jinými například Lenky Klodové, Mirelly Bentivoglio, Martina Zet, nebo skupin Podebal a Guma Guar.
Poslední skupina svým projektem kritizující myšlenku pořádání olympiády v Praze popudila magistrát, který je vlastníkem zdi, natolik, že galerie byla ukončena. Na její provoz se podařilo navázat až v roce 2011, kdy se vyměnilo vedení magistrátu.
Čtěte další články na téma umění
Foto a zdroj: Jeremy Hutchison a Artwall
